Na tento závod mě opět vylákala má kamarádka Míša, které děkuji a moc moc blahopřeji k prvnímu a třetímu místu! Doufám, že Ti to stejně dobře půjde i s malým Coďákem. :o)

Co k závodu napsat - má nervozita se pomalu začíná dostávat na míru únosnosti, zato Achill mě začína pořádně vyškolovat. :o) Pan rozhodčí nám po nahlášení popřál hodně štěstí a my mohli ukázat co v nás je. Začali jsme klasicky, dvoubodovou ztrátou za krátkou vzdálenost při cviku "volno". Chůze u nohy, sedni - lehni, odložení za pochodu - vše bez ztráty jediného bodíčku. Jdu si tedy na povel rozhodčího pro aport a ten mi říká "dneska to vypadá, že Vám to vyjde" a mrkne na mě očkem. Odhodím aport, Achilles pro něj rychle a šťastně vyběhne, uchopí ho a běží s ním zpátky. Říkám si paráda, že by snad konečně ... Achill přiběhne ke mně trochu zkřiva a předsedne (možná bych měla napsat zasedne :o)) si s aportovací činkou za mě. Podával mi ji do zad. No posuďte sami - je toto normální? :o))) Ne, to je australák - tralalák. Pět bodů ztráta, dohromady tedy 8 bodíků dolů nás posunula na rozstřel mezi dva další závodník o 3., 4. a 5. místo. A jelikož je nám naše 5 osudová, při rozstřelu jsme ji z celkem 16ti závodníků vyhráli. :o)